Co lze říci o židovské vokální hudbě a židovských písních?

​

Zpěv v hebrejštině a jidiš, ať už sólový nebo s doprovodem hudebních nástrojů, můžeme slyšet za mnoha okolností: věřící naslouchají kantorovi v synagoze, členové rodiny si zpívají o svátcích a chodci mohou zachytit "klezmerové" melodie hrané pouličními muzikanty, ať už jsou Židé či nikoli. Od starověku zaujímal přední místo lidský hlas a zpěv v hebrejštině, jejímž prostřednictvím se lidé v modlitbách i paraliturgických hymnech vztahovali k posvátnému (oslava Hospodina, prosby za ochranu lidu Izraele i upomínání klíčových momentů židovských dějin). O radostech a strastech každodenního života se zpívá v písních v jazyce jidiš. I v nich ale najdeme jak závažné, tak i satirické odkazy na posvátno. Spektrum tradičních nápěvů i soudobé nenáboženské a populární tvorby vyjevuje kontakty, prolínání i vymezování posvátného a profánního. Může odrážet svět hluboce věřících lidí, ale stejně tak i představy o židovské hudbě ze strany těch, kdo židovské kořeny nemají.

​

Základem repertoáru Zity Honzlové jsou lidové i umělé písně v jidiš a hebrejštině doplňované vlastní tvorbou zhudebněné poezie Rachel Eshed (IL) a Davida Coopera (USA). Zita však ráda zpívá i francouzské šansony, lidové písně z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska a další skladby dle momentální nálady a přání posluchačů.

​

​​​